Katedrála sv. Bartoloměje

Založení katedrály

Farní kostel, od r. 1993 zároveň katedrála plzeňského biskupa, je velkolepá gotická stavba, vybudovaná během 14. a 15. století. Založena byla zřejmě řádem německých rytířů, kteří se stali plzeňskými faráři v roce 1342. Stojí neobvykle uprostřed hlavního náměstí, zbudovaná od základů až ke krovu z hrubozrnných pískovcových kvádrů. Na vnější straně měří stavba i s opěrnými pilíři 63 m délky a 26 m šířky. V průčelí měly stát původně dvě věže, ale byla realizována pouze severní věž, vysoká ve zdivu 56,3 m, která dostala po vyhoření r. 1835 nynější štíhlou jehlancovou střechu vysokou 46 m. Celková výška věže 102,3 m z ní činí nejvyšší chrámovou věž v republice. Přízemí věže je sklenuté, v nejvyšším patře jsou zavěšeny zvony a nad nimi umístěny velké hodiny. Od konce 14. století byl kostel zastřešen vysokou stanovou střechou, která vyhořela v roce 1525. Od té doby je kostel opatřen zachovanými krovy, nad střední lodí krovem vázaným prograsivní tzv. ležatou stolicí, která u nás zdomácněla až po dalších sto letech.

Vnitřní vybavení

Hlavní oltář byl zhotoven r. 1883 podle plánů architekta Josefa Mockera od vídeňského řezbáře Josefa Leimra v novogotickém slohu. Na hlavním oltáři je Plzeňská Madona, po stranách (zleva) sv. Jan Křtitel, sv. Václav, sv. Vít a sv. Jan apoštol. Ve spodní části jsou 4 evangelisté (zprava): Sv. Matouš, s atributem člověka, sv. Marek, který má atribut lva, sv. Lukáš, atribut býk a sv. Jan s atributem orla. Nad Plzeňskou Madonou je socha sv. Bartoloměje, po stranách (z leva( sv. Petr z Alkantary, sv. Ludmila, sv. Anežka a sv. Jakub. 

Nejcennější a nejznámější uměleckou památkou kostela je starobylá milostná socha Panny Marie (tzv. Plzeňská Madona), stojící ve výklenku na hlavním oltáři. Pochází z 2. pol. 14.stol. z tzv. „období krásných madon“. Je vytesána z opuky, měří 1,34 m a patří k nejvzácnějším gotickým památkám u nás vůbec. Pro zajímavost – kolem r. 1750 bylo v kostele sv. Bartoloměje 33 oltářů. Na kruchtě se nachází velké varhany, zhotovené r. 1894 varhanářem Emanuelem Petrem v Praze.

Na pilíři kruchty je umístěn obraz sv. Maří Magdaleny, dobová replika obrazu Doménica Tintorettiho z r. 1586. Kolem chrámu se až do vlády Josefa II. rozkládal hřbitov a dvě kostnice, zbudované r. 1728. Staré původní zvony byly zničeny při velkém požáru severní věže r. 1835 (nejstarším z nich byl „sv. Vít“ z r. 1411). V současnosti má chrám šest zvonů, čtyři z nich byly na věž zavěšeny v r. 2015.

Vedle kostela stojí mariánský sloup. který nechala postavit plzeňská obec r. 1681 na odvrácení morové rány. Je dílem kameníka Josefa Mejzlíka, autory soch jsou Kristián a Lazar Widemannovi.

V současné době probíhá v katedrále velká rekonstrukce interiéru, která je financována především z dotace programu IROP. Slavnostní otevření je plánováno v červnu 2021.