V sobotu 1. 4. 2023, tedy přesně týden před křtem, byl naplánován výlet pro katechumeny. Ze čtrnácti přišli pouze čtyři a pes (ten však pokřtěn nebude), ostatní zčásti zkosila choroba, zčásti se asi báli deštivého počasí, zčásti se museli podřídit jiným povinnostem. Ale i v takto skrovném počtu se to moc vydařilo.
Jeli jsme ranním vlakem do Ždírce a pak se promočeným lesem vydali po modré značce. Předpověď počasí hrozící celodenním deštěm se nenaplnila, počasí nám nejen přálo, ale občas dokonce vykouklo sluníčko. Po cestě jsme narazili na bizarní skalní útvar Kámen, kde se nám tak líbilo, že jsme tu pod širým nebem slavili mši sv. a pak si ještě opekli buřty, i když rozdělat oheň s mokrým dřevem bylo mimořádně obtížné.
Naše další trasa vedla přes Klášter, malou vesnici, v níž se sem tam nacházejí starobylé zbytky někdejšího středověkého kláštera. Portál na hřbitov je ze třináctého století, při procházení obcí na vás občas vykoukne románské okénko ve zdi stodoly nebo gotická klenba na prasečím chlívku, nádhera.
A pak jsme museli už trochu zrychleným krokem dorazit do Nepomuku, neboť v 15:00 byl před místním kostelem sv. Jakuba sraz s farností, která sem přijela se pomodlit místní křížovou cestu. Od hřbitova totiž vedou moderní zastavení vytvořená jistým uměleckým kovářem, křížová cesta pak zasazena v malebné krajině stoupá na nedaleký vrch Šibenice.
Začínali jsme se modlit ještě za obstojného počasí, u takového třetího zastavení začalo dost foukat, u takového pátého trochu pršet. Bylo to nepříjemné, ale naštěstí jsme záhy zašli do lesa, kde jsme byli chráněni stromy, a počasí se navíc také uklidnilo. I přes zmíněnou drobnou nepřízeň byla křížová cesta krásná, snad byla i pro účastníky vnímatelná jako modlitba rozjímání o Kristově utrpení z lásky. Závěrečný pozitivní zážitek z onoho dne bylo to, že katechumeni nemuseli absolvovat dlouhou cestu na nepomucké nádraží, neboť si je do svých aut rozebrali ti, kdo dorazili na křížovou cestu.
Fotky si prohlédněte ZDE.
